Co jsem stihla

Nebyla jsem tu měsíc. Prostě jsem potřebovala vypnout a snažit se soustředit jen na školu. Stejnou dobu jsem nenapsala ani žádnou povídku (která by aspoň za něco stála), mám prostě tvůrčí krizi.
Ale za tu dobu jsem stihla přečíst nejmíň dva tucty knih. Polovinu z nich si nepamatuju, ale ty, co jsou nezapomenutelné, zde vypisuji.

První z nich jsou Odstíny života od Lusy Adams. Nejdříve jsem slečně záviděla, že se jí úspěšně podařilo vydat knihu (já bych se neodvážila ani napsat vydavateli), ale pak jsem to překonala a knihu si koupila.
A po přečtení musím říct, že miluju tu knihu. A Alex. A Gaba. A Matta. A tu čarodějku, jelikož měla v něčem pravdu, vše se točilo okolo Alex, a v jednu chvíli mi to přišlo fakt nepřirozený, ale aspoň, že si to autorka uvědomovala.








Další je Crescendo od Beccy Fitzpatrick. Oh, jak já zbožňuju Patche. Má největší knižní láska. Ideální kluk mých snů.

Pak jsem získala i Modrý měsíc od Alyson Noel. S tímhle jsem měla trošku problém, přečetla jsem to moc rychle. A měla jsem někdy fakt zlost na hlavní hrdiny.

Co jsem četla si měsíc bylo Krasné bytosti od nějakých dvou spisovatelů (pardon, jsem fakt líná). Příběh se táhl a celá knížka mě fakticky nějak nebrala. Všechno bylo extrasložité, Lena pořád protivná a Ethan nějakej divnej, že neměl po nějakých čtyřech měsících chuť na ní hopnout :).

Dále jsem si koupila Ať vejde ten pravý.
A další už si vážně nepamatuju. Chtěla jsem jen napsat, že Odstíny života jsou prostě čupr dupr, jedna z nejlepších knížek, co jsem četla. :)