David Almond - Hra na smrt

Kniha je vydána nakladatelstvím Mladá fronta a pyšní se nálepkou Laureát Andersenovy ceny v pravém rohu hlavní fialové, pohled přitahující straně.

Tak jo, ten kluk vypadá, jako by právě vylezl z EMO sekty a ty lebečky k tomu moc nepomáhají.
Každopádně děj se točí okolo třináctiletého (ano, na obalu je asi sedmnáctiletý mladík, ale což, dneska věk už nerozeznáte) chlapce, jež bydlí v nějakém zapádákově, řekla bych něco jako Arizona.
Nicméně se mi moc líbí popisy krajin, dusného horka a že je vše zapojeno do dějin dolů a drsných časů.
Kit je sice neuvěřitelnej suchar, jež promluví asi tak třikrát za celou knížku a vůbec jeho myšlenkové pochody nejsou žádné pochody, ale... další postavy jsou fajn.
Vcelku vtipná a praštená Allie a nepřístupný John se svým věčně přítomným zlým pejskem to celkem vyvažovali.
Až na to, že tohle je knížka o dětech, což mě nenapadlo, vzhledem k tomu, jak jsou postavy docela vyspělé.

Dokáže přátelství překonat předsudky? A co je předstíraná smrt proti té skutečné? Žijí mezi námi přízraky?
Třináctiletý Kit Watson je ve Stoneygate nový. Brzy se ale přidává k partě vrstevníků, které vede zvláštní kluk John Askew. Hrají v opuštěných dolech hru na smrt - na koho padne los, ten musí strávit noc v jámě vleže jako nebožtík a potom ostatním vyprávět o svých zážitcích. Kita hra zasáhne obzvlášť silně - upadne do stavu bezvědomí a kolem sebe vidí přízraky dětí, které tu kdysi zahynuly při důlním neštěstí. Jedno se jmenovalo stejně jako on... 

Není to tak špatné, jak na pohled vypadá. Někdy je to zábavné, někdy otravné. Hezké čtení na záchod. :D