Tuhle větu miluju. Nejen, že se objevovala v mém oblíbeném filmu Sejmi je všechny, kde hlavní hrdina věčně chroupal mrkve a nesnášel opravdu všechno, ale že to dnes používá fakt každý. Každý všechno nesnáší.
Popravdě jsem stejná. Jsem negativista a moc dobře si uvědomuju, že bych vlastně měla být ráda za to, co mám. Může být hůř, že ano.
Jsem ráda, že nejsem posedlá růžovou, hadrama a malováním a že mám vlastní názory, za což mě moji blízcí někdy i nemohou vystát.
Ale víte, co fakt nesnáším? Spoustu věcí. Panovačnost, povýšenost a manipulativnost. Zní to divně, že? Pamatuju si, jak jsem ještě za časů Alíka psala do kolonky ,co nesnáším' něco jako Koprovku a lži. Proč bych nesnášela lži? Sama lžu, jako když tiskne a kdo tvrdí, že je upřímný, tak kecá. Poněvadž někdy ty pitomé lži jsou opravdu potřeba, ať už ze sobeckých nebo nesobeckých důvodů. A teď jsem si vlastně uvědomila, že koprovku miluju, tak proč jsem to tam psala? Ano, měli to tam všichni.
Uvědomila jsem si, že jediný čas, kdy jsem šťastná je, když píšu ty své nesmyslné bláboly. Už mě nebaví pařit jako za starých dobrých časů s třinácti korunama v kapse, haha. Naštěstí byl vždy poblíž Albert a jeho Euroshopper víno s tím samým zapijákem za několik korun. :D Ale byla to sranda, to se musí uznat, prožila jsem tolik zajímavých okamžiků (a poznala jsem policejní stanici zevnitř), že bych to nevzala zpět.
A co fakt nesnáším, že nedokážu přestat kouřit. Vůli mám sice silnou a tvrdohlavá jsem až až, ale když vejdu do hospody s kamarádama, nebo čekám na tramvaj, peněženka trochu cuká :D
No, takže. To byla má duchaplná a nezajímavá úvaha na žádné téma, jen mé světoborné názory. Všichni to jistě oceníte :))
Mimochodem, na tom obrázku maj pěkný tapety.
No comments:
Post a Comment