RC recenze: Smečka - Andrea Cremerová

Nejdříve o tom, co to vůbec je. Vím, že většina to ví, poněvadž už projížděla blogerské knižební příspěvky, ale Reading Copies je akce, jež je běžně používána v Americe. Blogaři, kteří mají zájem, nebo jsou vybráni, dostanou od vydavatelství neprodejnou kopii a zrecenzují jí. Tím dají světu najevo, že kniha existuje - myslím, že je to dost efektivní a ne tak drahá reklama.
Knižní klub se rozhodl zavést to samé i u nás. Je to perfektní, protože mají tituly, o kterých bylo slyšet i v originále.
Zkusila jsem svou šanci a když mi v pondělí došly dvě kopie (no vážně, bylo by trapné požádat si o všechny...), byla jsem šťastná jak blecha. Každopádně jsem se hned dala do čtení, abych nikoho nezklamala. Poněvadž, co si budeme říkat, nejlepší věci jsou zadarmo.
Nicméně nejdříve bych chtěla na něco upozornit. Neřekla bych, že jsem nějak spoleirovní, možná se tam objeví pár situací, ale nikdy bych neprozradila rozřešenou záhadu, či s kým hlavní hrdinka skončí, nebo jakým koncem se rozhodla knihu ukončit. Toho se nebojte. 

O Nightshade jsem slyšela už dříve, a to na zmiňovaných blogech o knihách. Většinou těch zahraniční. Už si nepamatuju, jak kniha byla ohodnocena, ale nemyslím si, že nějak obzvláště špatně.
První, co bych řekla je, že obal je poutavý. Líbí se mi, jak je před každou kapitolou dorůstající měsíc a nakonec je jen tma (ignoruju to, jak moje kamarádka nadšeně utrousila: "Hele, s touhle knížkou se naučíš i počítat."). Kdybych ho spatřila na pultech knihkupectví, zřejmě bych po knize chňapla a přečetla si anotaci. Hmmm, o vlcích. Jistě vás napadne: "Oh né, zase Twilight". Vlastně, popravdě po přečtení nevím, co si mám myslet. Ale o tom až na konci, hezky si počkejte.

Jinak, nikdo si nic neberte osobně, prosím vás, lépe jde kritizování, než chválení a mně dvakrát tolik.
Pusťme se do toho:

Calla je sedmnáctiletá holka, která má život perfektně nalinkovaný od těch vyšších. Až nastanou její osmnácté narozeniny, je nucena se provdat za hrozně hot kluka, který je to samé, jako ona. Vůdce smečky. Oba vedou tlupu mladých vlků a mají od narození dáno, že se smečky musí spojit. Na jednu stranu je to pěkně naprd, poněvadž Calla nemá ani myšlenky na vdávání. Radši by se proháněla po horách a dělala, co dělala do teď.
Jenže má tak trochu problém. Do jejího života se zapletl další hot kluk, který tam opravdu nemá, co dělat. Zachránila ho, když pobíhal po lese a napadl ho rozzuřený a pěkně nas... naštvaný medvěd. A to se nesmí. Od těch vyšších, Strážců by dostala asi pěkně tučný trest, kdyby se o tom dozvěděli. Situace je o to veselejší, když se Shay, ten pěkně podrápaný klučík, jen tak objeví v její třídě, jako by se nechumelilo.
To byl lehký počáteční obsah. A teď přijde to, co mě baví ze všeho nejvíce. Negativity a pozitivy.
Snažím se být objektivní, ale já knížky prostě moc beru k srdci, takže to moc nejde.


Nigshade a Bane - smečky
Pozitivní názor:
Je to dobrý nápad, dvě smečky, vždy k sobě lehce agresivní se musí spřátelit. Brzy spolu budou muset spolupracovat. Je hezké sledovat, jak někdy něco nejde zrovna podle plánu. I když, jsme savci, že. Přizpůsobujeme se rychle.
Negativní názor:
Zahanbeně přiznávám, že ten nápad se mi dost líbí. Asi bych měla být víc kritická, ale to přijde, až se na řadu dostane personální stránka knihy.

Sňatek Cally a Rena:

Pozitivní názor:
Nucená láska od malička, to má taky něco do sebe. Četli byste o tom ledatak v nějakém zvráceném románu z dřívějších let, kdy dohodnuté sňatky byly úplně normální. Líbí se mi, jak je to zasazené do dnešní doby.
Negativní:
Čekala jsem více nenávisti a napětí mezi těma dvěma.

Vedlejší postavy:
Pozitivní názor:
Když jde o příběhy, kde se normálně pohybuje více lidí, jména se zapomínají a pletou. Nevím, jak je to možné, ale v tomhle story ne. Pamatovala jsem si každou postavu, i jejích charakteristické rysy a to tam občas neměli moc prostoru. Objevil se tam i pěkný homosexuální páreček, z čehož bych dříve byla pěkně odvařená a nenapadlo by mě, že by to mohlo být i tady.
Negativní:
Někdy jsem na postavy byla pěkně naštvaná. Chovaly se divně, ale kdo ne, že jo. Ale rozhodně to bylo lepší, než u těch hlavních.


Hlavní postavy:
Pozitivní:
Popravdě mě zrovna nic nenapadá. Líbilo se mi, jak se hlavní hrdinka urputně bránila nějakým změnám, jako třeba namalování očí a každou úpravu brala jako naprostou otravu. Holka do nepohody, to se musí uznat.
Hot gájs měly oba své povahové rysy. Ren byl pěkný sexy proutník a Shay pěkně sexy chytrý filozof, jenž by se mohl dát na dráhu kriminálního vyšetřovatele. Kam se hrabe Sherlock.
Negativní:
To, že si to Calla chtěla rozdat se všema je jedna věc, o níž se budeme bavit níže, ale to, že si to s ní chtěli hnedle rozdat oba a oba se o to věčně pokoušeli, bylo divné. No vážně. Kde jsou nějaké hranice? Popravdě jsem měla trochu pocit, jako by mě trochu zkazili, pokud to ještě jde. Nikdy jsem v knížce neviděla, že by někomu tolik šlo o fyzické sbížení.

Calla je to nejnadrženější děvče na světě.
Pozitivní názor:
Tak dobře, řekněme si. Je to Young Adult a bez pořádnýho lovestory by to nebylo ono. Nejlepší je, když se to ještě zdvojnásobí. Hot gájs, to je něco a všichni musíme uznat, že hříšné myšlenky máme všichni, kdo touží po knižní a filmové lásce. Líbí se mi, jak se Calla drží ze začátku zpátky, nadává svému mozku a snaží se své hnutí mysli pořádně potlačit. Časem to vzdává, což se jí snad ani nedivím.
Negativní názor:
Řekněme si, že Calla mi na začátku přijde trochu tupá v tom, že i v první kapitole tam pořád cpe, jak jí něčí dotek dokáže rozpumpovat srdce, až jsem se bála, že celá knížka bude o tom, jak jí kdosi dává první pomoc a masáž srdce. Vážně. Ta holka má asi vysokej tlak.

Příběh:
Pozitivní:
Kdyby hrdinka nebyla tak otravná (na jednu stranu je to dobře, bylo by to nezajímavé...), tak příběh je perfektní a originální. Moc mě nadchly přízraky a sukuby.
Negativní:
Na tomhle nic negativní není, ten příběh byl vážně pěkný, naplánovaný sňatek, spojení dvou smeček... to mě bavilo.

 Pomalu jsem si ale na hlavní postavu zvykla a byla napjatá s ní, kdy se jí nějaký hot gáj dotkne. A nebyla si jistá, jaký TEAM (to teď prý letí, být tým nějakého boye z knížky) vlastně jsem.
Na konec bych ráda řekla, že knize bych dala 4 hvězdičky z pěti. Nebo možná tři a půl. Ještě si to musím rozmyslet. Nicméně bych si ráda přečetla i pokračování.

Víte, co fakt nesnáším?

Tuhle větu miluju. Nejen, že se objevovala v mém oblíbeném filmu Sejmi je všechny, kde hlavní hrdina věčně chroupal mrkve a nesnášel opravdu všechno, ale že to dnes používá fakt každý. Každý všechno nesnáší.
Popravdě jsem stejná. Jsem negativista a moc dobře si uvědomuju, že bych vlastně měla být ráda za to, co mám. Může být hůř, že ano.
Jsem ráda, že nejsem posedlá růžovou, hadrama a malováním a že mám vlastní názory, za což mě moji blízcí někdy i nemohou vystát.
Ale víte, co fakt nesnáším? Spoustu věcí. Panovačnost, povýšenost a manipulativnost. Zní to divně, že? Pamatuju si, jak jsem ještě za časů Alíka psala do kolonky ,co nesnáším' něco jako Koprovku a lži. Proč bych nesnášela lži? Sama lžu, jako když tiskne a kdo tvrdí, že je upřímný, tak kecá. Poněvadž někdy ty pitomé lži jsou opravdu potřeba, ať už ze sobeckých nebo nesobeckých důvodů. A teď jsem si vlastně uvědomila, že koprovku miluju, tak proč jsem to tam psala? Ano, měli to tam všichni.

Uvědomila jsem si, že jediný čas, kdy jsem šťastná je, když píšu ty své nesmyslné bláboly. Už mě nebaví pařit jako za starých dobrých časů s třinácti korunama v kapse, haha. Naštěstí byl vždy poblíž Albert a jeho Euroshopper víno s tím samým zapijákem za několik korun. :D Ale byla to sranda, to se musí uznat, prožila jsem tolik zajímavých okamžiků (a poznala jsem policejní stanici zevnitř), že bych to nevzala zpět. 
 A co fakt nesnáším, že nedokážu přestat kouřit. Vůli mám sice silnou a tvrdohlavá jsem až až, ale když vejdu do hospody s kamarádama, nebo čekám na tramvaj, peněženka trochu cuká :D
No, takže. To byla má duchaplná a nezajímavá úvaha na žádné téma, jen mé světoborné názory. Všichni to jistě oceníte :)) 
Mimochodem, na tom obrázku maj pěkný tapety.

Knihy, knihy, knihy

Na Xtrance se objevila celá série Darrena Shana, jehož jsem četla před pár lety a úplně mě uchvátil. Film, s názvem myslím prvního dílu, ne ne ne, to byl druhý! Upírův pomocník, zřejmě moc úspěchů nesklidil, z čehož je jasné, že knížka je prostě lepší. Jako vždycky! Já to říkám pořád! A nebo i knížka nestojí za nic, ale tohle mi ani neříkejte! Darren je citová záležitost!

Někdy mě vážně štve, že dobré knihy mají hrozné obaly a ty strašné hezké. Jako teď, půjčila jsem si knížku Hra na smrt od Davida Almonda jen proto, že na obálce byl nějaký fešný kluk a z anotace se moc vyčíst nedalo. Navíc, na druhé straně je napsáno, že je to nejlepší autor pro mladé na světě, tak jsem byla zvědavá, co je na něm úžasného. A popravdě? Nic. Příběh se táhne a vlastně se tam kromě popisování buše a horké suché krajiny (z čehož už jasně vyplývá, že to moc zajímavé není) nic neděje.
Další, kamarádka přitáhne tři knihy s hezkým obalem a po jejím doporučení, že je to BOMBA a ÚŽO, se ponořím do děje. A zase? Nic. Knížky pro dvanáctileté holky (ne, že bych odsuzovala 12tileté holky, mně bylo taky dvanáct a tímto obdobím jsem si bohužel prošla) a to je mé kamarádce 19, prosím.
No nic. Kniha Pošli to dál je úplně jiného kalibru. Má celkem nic neříkající obal s pampeliškou (což nedává vůči příběhu smysl), ale je perfektní. Stejnojmenný film Pošli to dál vyšel už před mnoha lety, ale myslím, že se všeobecně líbil.

Vraťme se k tomu Xtrance. Je to šikovná stránka plná knih, ale pozor, nesmí býti vydáni na nemilost půl roku po oficiálním vydání. Říká se tomu doba hájení a dělá se to proto, aby kniha měla čas se prodat. Každý si to může sehnat na netu, ne? A pozor, je to zřejmě nelegální, takže to tu nechci propagovat, ještě mě zavřou, haha. No, aby mě ten smích nepřešel.

Každopádně jsem tam dneska sehnala Tanyu Huff (vtipné na tom je, že já jsem to poprvé přečetla tak, jak se to píše... a to není moc hezké) a její Krevní pouta, což je prej knižní předlohou k nějakému super duper seroši, o němž jsem jakživ neslyšela. Fanynky upírů, nebijte mě za mou negramotnost, ano, je to Bloodties. I když mi upíři lezou dost krkem, rozhodla jsem se tomu dát šanci a za pár minut se na to pustím. Vůbec to není tím, že už pár hodin nemám, co dělat a netrpělivě čekám na odpověď jedné soukromé školy z Californie, zda mi dají stýpko.

Od téhož nakladatele je tu knížka jménem Smrt u Archanděla, což je sice moc hezké, ale je to v pořadí čtvrtá kniha a já si toho nevšimla. Když ooonaa měěěla táááák hezkýý obááleček! Nicméně je od Češky a já nevím, ale už jen tento fakt mě na tom trošku odrazuje. Né, že bych trpěla nějakou averzí, ale přijde mi, že Češi umějí zkazit, co se dá (co se týká filmů, seriálů, knížek, dabingu a můžu pokračovat, ale nechce se mi, budou vám muset postačit tyto krásné tečky...) a jednoduše si budu muset sehnat ty první díly, abych to mohla posoudit. Obal však fakt pěkný!

Najde se tam však i Vyjímečná a vážně to obětování času na tu knížku stálo za to. Užila jsem si čtení a po dlouhé době jsem se nezadrhla a neodkládala četbu dál a dál. Prostě mi skvěle vyléčila krizi.
Další je David Barnett a jeho Andělské zrcadlo. Popravdě ani nemám tucha, o co jde, našla jsem to prostě v počítači a hodlám se do toho co nejdříve pustit.
Každopádně, na ebookforum.cz a Xtrance se skvěle zabavíte, pokud jste blázni, jako já a baví vás číst i ty E-booky.

Zbytečnosti

Tak si tu ležím zachumlaná v peřinách, se zvrklým (píše se to tak?) kotníkem a říkám si, že mám krizi. Nemám žádnou knížku, ani e-book a youtube videa se mi podivně zabarvila do červena. Proč? To je ve hvězdách a na netu jsem nikde nenašla, kde by se to dalo spravit. Nevíte?

Každopádně jediné, co mě teď baví, je asi Cody ze seriálu Step by Step, to je takovej divoch.
Anglické ebooky bohužel číst nemůžu, na to mě mooc bolí kotník. Písničky mě rozčilují. Takže mám vážně krizi. Nudím se a jediné, co teď dělám, je zařizování si svého studia v roce 2012/2013 v Americe. Naštěstí už to mám jisté, otec se zapřísahal, že mi to zaplatí.
Momentálně si stahuju Hachiko, je to japonský příběh o věrnosti psa. Asi u toho budu brečet krokodýlí slzy.
Jestli ovšem nemáte co dělat, jako já, můžete zabrouzdat SEM. Je to prolog k mé nové povídce. Pořádně jí zkritizujte, určitě si to zaslouží :)

A zda-li se najde nějaká dobrá duše, která mi poradí, proč má nekoukatelné a červené youtube, věnuji mu milióny... slovíček díků :)

Muzika pro buzika

Né, ten nadpis je jenom tak, mám špatnou náladu :)

Ten text je dokonalej - taky mě unavujou ty ,děvky v klipech' a debilní písničky, ve kterých jde o lásku, přesto v klipech o to, aby ukázali, na co všechno maj prachy :)

The last sentence (2)

Pozoruju otázky Václava Moravce, jak se tam politici hádají a musím říct, že se skvěle bavím. Úžasná zábava pro neděli, kdy většina lidí odpočívá a zírá na televizi. Ale teď k tématu článku.
                                              O co jde?
Přečtu si knihu a jednou týdně - v neděli - a přidám jednu (nebo více, aby to dávalo smysl) větu/věty z konce knihy. Tu poslední. Donutím se totiž aspoň jednou týdně přečíst knihu a najdu si na to alespoň nějaký čas. 

Vím, kdo a co jsem. Jsem Popravčí. Já s upíry nechodím. Já je zabíjím.

Huráá, prázdniny!

Trochu opožděně, že, když už je mám od čtvrtka.
Jenže dnes jsem poprvé doma i přes noc, předtím jsem si užívala party (teda, pokud se počítá pití coly a udržování mých kamarádů ve bdělém stavu) a mám čas něco napsat.
Před chvílí jsem otevřela ebook od Stacey Kade - Ghost and the Ghoth a sjela pohledem pár stránek. Jó, to by šlo.
Také čekám, až se stáhne 16. díl Pretty little liars a docela mě zajímá, jaká bude kniha ,Roztomilé malé lhářky', které původně mají vyjít 16.3.2011. Už jsem si všechny prostě musela stáhnout, jelikož jsem prostě úchyl na vztah studentka/učitel (cituji mou mámu: "No jo, to je ten otcovský syndrom", takže ti děkuju, mami :D), akorát mě moc nebavily. Tak je to vždycky - když první vidíte film - knížka vám nic neříká a naopak.
Takže, čágo belo, já si jdu užívat nerušeného klidu.

Hunger games - Catching fire

Po dlouhé době čtení a občasného vyhledávání překladu pár slovíček jsem dokončila poslední stránku knížky a vyčerpaně jsem jednoduše nemohla říct nic. Byla jsem emocionálně na dně a ještě k tomu trochu zklamaná.
Jestli očekáváte nespoilerování, tak máte tak trochu smůlu :)

Katniss se po vražedných hrách vrací domů za doprovodu věčně zlitého a agresivního Haymitche a věčně milosrdného a milujícího Peety za svou rodinou a kamarády. Neustále si dělá starosti s tím, že na ní jaksi hodili jakousi vlastizradu a spyknutí, ale i tak stále loví ptáky a další havěť, jelikož jak se lidově říká nemá do čeho píchnout. Peněz má, že by je mohla rozhazovat a její Matka i Prim nemají konečně o nic nouzi.
Svět je jaksi růžovější, alespoň do té doby, než se před prahem domu objeví prezident Snow. A věci se dávají do pohybu. Katniss nedokáže zabránit vzrůstajícím odporům, ač se snaží seč může. Nuceně se olizuje s Peetou, přestože její myšlenky občas zabloudí ke Galeovi (myslím, že česky nějak Hurikán, ne?)
Do téhle části mě kniha nadchla. Pak přišlo oznámení, že Katniss musí zpět do arény a ještě k tomu se zběhlýma zabijákama a tím se mi to tak trochu pokazilo. Nevím, asi mě naštvalo, že už to tu jednou bylo, ačkoliv ten nápad s hodinami a to, co jsme se dozvěděli na konci, mě tak trochu šokoval.
Nicméně mě celé nové Hladové hry nebavily, jelikož Katniss skoro pořád seděla na prdeli a já jsem na ní byla zvyklá jak na tu, co vymýšlela strategii a né, že měla myšlenky na to, že jestli Peeta nepřežije, půjde si hodit mašli. Obdivovala jsem jí, jak uměla přežít, ale tady to skoro vůbec nepotřebovala, jelikož se spoléhala na ostatní. Nikoho tam skoro nezabili a já jsem prostě saďour, no.
Prim tam dohromady řekla asi tak pět a půl věty a na konci jsem si oblíbila Johannu, ta byla perfektní :)

Catching fire

 Celé dny nemám čas, učím se hrát na piano (ano, velmi chytré, že jsem absolutní samouk a vystačím si s youtube tutoriály), začaly prázdniny, takže furt někde lítám a jaksi to byl asi blbej čas na zakládání blogu. Ale to nevadí... snad :)

Začala jsem před chvílí číst Hunger games - Catching fire v angličtině (zase po dlouhé době si to procvičím) a jsem už na nějaké 110 stránce, protože je to ták napínavé :)
Tak mi držte palce, abych to přelouskala.
Doma mám česky Proroctví sester a Modrý měsíc, tak uvidím :) Možná si stáhnu Crescendo a přelouskám to taky v angličtině. Zatím, co jsem koukala, si jí všichni docela chválili, že ano, tak proč ne? Důležité je, jestli bude čas.
To je hrozné, jak to letí!

Jinak si ani vlastně nejsem jistá, jestli fandím dvojici Gale a Katniss nebo Peeta a Katniss. Ach jo, to je dilema! :)