Nevšední příběh vyprávěný ze záhrobí zavražděnou čtrnáctiletou školačkou, která pozoruje, jak bez ní pokračuje život na Zemi a v její rodině. Tato dívenka byla nejen brutálně zabita, ale navíc i znásilněna a její tělo policie nikdy nenalezla. Krátce poté, co ho její duše opustila, ocitne se v nebi, kde se jí splní vše, nač jen pomyslí. Ovšem až na jediné: už nikdy nebude s těmi, které má ráda, nedospěje a nebude prožívat totéž co její kamarádi. Ale má možnost se na Zemi a své nejbližší dívat a sledovat, jak se s její smrtí postupně vyrovnávají a hledají k sobě znovu cestu. Když pomineme jisté prvky fantasy, je to "normální" román o vztazích, lásce, hledání, náklonnosti, spravedlnosti či smiřování, který je napsán velice podmanivým a citlivým stylem a kultivovaným jazykem, což jen podtrhuje dobrý překlad. A nechybí mu ani napětí a humor.
Vlastně si ani nepamatuju, kdy jsem jí četla. Vím jen, že jako menší - 11 - 12 let - mě příběh šokoval - z chudáka Susie Salmonové (Like a fish!) zbyl jenom loket. Po čtení Eragona a Harryho Pottera jsem poprvé četla něco ,opravdového', kde se knížka netočí okolo škrken ani okolo vejce, ovšem okolo blízkých zemřelé a jejich vyrovnávání s její úmrtím. Její smrt nepostihla jen rodinu, ale i pár kamarádů, kteří na ní nepřestávali myslet ani pár let poté.
Po dlouhé době, kdy jsem na knížku přestala myslet, se zčistajasna objevil film od Petera Jacksona. Byl to jeden z těch filmů, co si pustíte jednou, líbí se vám a za dva dny na něj zapomenete. Což mi přišla škoda.
No, jednoduše a stručně. Snažím se říct, že ke knížce mám jakési citové vazby a film nikdy nebude lepší, než kniha (nebo jste takový případ už zažili?).
